norník
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [nɔrɲiːk]
dělení
[editovat]- nor-ník
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | norník | norníci |
| genitiv | norníka | norníků |
| dativ | norníku / norníkovi | norníkům |
| akuzativ | norníka | norníky |
| vokativ | norníku | norníci |
| lokál | norníku / norníkovi | nornících |
| instrumentál | norníkem | norníky |
význam
[editovat]- hraboš z rodu Clethrionomys
- pes (často jezevčík), který vyhání lišky z nor
- Puňťa je dobrý norník.
- (slangově) konzument sexuálních služeb, zákazník prostitutek
- člověk, který kope nory