obtemperare

latina

výslovnost

• IPA: [ˀɔp.tẽ.pɛˈraːre] (klasická restituovaná)
• IPA: [ˀɔp.tɛm.pɛˈraːrɛ] (středoevropská)

sloveso

• 1. konjugace (a-kmeny)
• pojící se s dativem, tudíž intranzitivní

časování

Čas	Osoba	Aktivum	Pasivum
Infinitiv	–	obtemperāre	–
Prézens sg.	1.	obtemperō
	2.	obtemperās
	3.	obtemperat	obtemperātur
Prézens pl.	1.	obtemperāmus
	2.	obtemperātis
	3.	obtemperant
Imperativ sg.	2.	obtemperā!	–
Imperativ pl..	2.	obtemperāte!	–
Imperfektum sg.	1.	obtemperābam
	2.	obtemperābās
	3.	obtemperābat	obtemperābātur
Imperfektum pl.	1.	obtemperābāmus
	2.	obtemperābátis
	3.	obtemperābant
Futurum sg. (první)	1.	obtemperābō
	2.	obtemperābis
	3.	obtemperābit	obtemperābitur
Futurum pl. (první)	1.	obtemperābimus
	2.	obtemperābitis
	3.	obtemperābunt
Konjunktiv imperfekta sg.	1.	obtemperārem	–
	2.	obtemperārēs	–
	3.	obtemperāret	obtemperārētur
Konjunktiv imperfekta pl.	1.	obtemperārēmus	–
	2.	obtemperārētis	–
	3.	obtemperārent	–

význam

1. poslouchat, uposlechnout, naslouchat, být poslušný

synonyma

1. pārēre, obsequī

související

1. obtemperantia
2. temperare
3. obtemperanter