odmítnout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • od-mít-nout

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas odmítnu odmítneš odmítne odmítneme odmítnete odmítnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
odmítni odmítněme odmítněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné odmítl odmítla odmítlo odmítli odmítly odmítla
trpné odmítnut odmítnuta odmítnuto odmítnuti odmítnuty odmítnuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý odmítnuv odmítnuvši odmítnuvše

význam

[editovat]
  1. (odmítnout objekt) vyslovit nesouhlas s přijetím nabízeného objektu do svého vlastnictví
  2. (odmítnout akci) vyslovit nesouhlas s provedením určité činnosti
  3. (odmítnout myšlenku) vyslovit svůj nesouhlasný postoj

překlady

[editovat]
  1. vyslovit nesouhlas s přijetím
  2. vyslovit nesouhlas s poskytnutím
  3. vyslovit nesouhlasný postoj

synonyma

[editovat]
  1. odepřít
  2. zamítnout, odvrhnout, odříci

antonyma

[editovat]
  1. přijmout, vzít
  2. přislíbit
  3. souhlasit, přijmout, smířit se, akceptovat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]