odpouštět

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɔtpɔʊ̯ʃcɛt]

dělení[editovat]

  • od-pou-š-tět

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní, tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas odpouštím odpouštíš odpouští odpouštíme odpouštíte odpouští / odpouštějí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
odpouštěj odpouštějme odpouštějte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné odpouštěl odpouštěla odpouštělo odpouštěli odpouštěly odpouštěla
Trpné odpouštěn odpouštěna odpouštěno odpouštěni odpouštěny odpouštěna
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný odpouštěje odpouštějíc odpouštějíce

význam[editovat]

  1. (odpouštět někomu něco) přestávat někomu něco zazlívat
    • Lidé by si měli navzájem odpouštět - když budeme jeden na druhého nesmiřitelní, uděláme si z života peklo.
  2. (tranzitivně) záměrně nechávat unikat (plyn či kapalinu z uzavřeného prostoru či nádoby)
    • Po zimě vydatné na srážky vodohospodáři během jara preventivně odpouštějí české přehradní nádrže, aby pokud možno zabránili nadměrným povodňovým škodám.

překlady[editovat]

  1. promíjet

synonyma[editovat]

  1. promíjet, pardonovat
  2. vypouštět, upouštět

antonyma[editovat]

  1. napouštět, připouštět

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo odpouštěti.