osvědčit se

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔsvjɛtt͡ʃɪt sɛ]

dělení

[editovat]
  • osvěd-čit se

sloveso

[editovat]
  • dokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas osvědčím se osvědčíš se osvědčí se osvědčíme se osvědčíte se osvědčí se
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
osvědč se / osvědči se osvědčme se / osvědčeme se osvědčte se / osvědčete se
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné osvědčil se osvědčila se osvědčilo se osvědčili se osvědčily se osvědčila se
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý osvědčiv se osvědčivši se osvědčivše se

význam

[editovat]
  1. prokázat svoje dobré vlastnosti

související

[editovat]

poznámky

[editovat]