svědčit
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsvjɛtt͡ʃɪt]
dělení
[editovat]- svěd-čit
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- intranzitivní
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | svědčím | svědčíš | svědčí | svědčíme | svědčíte | svědčí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| svědči / svědč | svědčme | svědčete / svědčte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | svědčil | svědčila | svědčilo | svědčili | svědčily | svědčila |
| trpné | svědčen | svědčena | svědčeno | svědčeni | svědčeny | svědčena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | svědče | svědčíc | svědčíce |
význam
[editovat]- vystupovat, zejména u soudu, jako svědek
- (svědčit + o něčem) ukazovat, naznačovat
- Je dobře, že konečně zjistil, že premiérský post je náročný, ale měl by se naučit pracovat tak, aby mu žilky nepraskaly a neunavoval nás plačtivými vzkazy, které svědčí o neschopnosti delegovat práci a určovat si priority.[1]
- (svědčit + dativ) prospívat, být ku prospěchu
- Tahle strava mi moc nesvědčí.
- Čtyřletý pobyt v opozičních lavicích jim snad bude svědčit.
překlady
[editovat]- být ku prospěchu
- angličtina: do good
- němčina: zuträglich sein, zusagen
- ruština: приносить пользу
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Erik Tabery: Babiš a zvířený prach, Respekt, 24.února 2018