otis
Možná hledáte otís, -otís, ˀotiš nebo Otis.
latina
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈoː.tis]
dělení
[editovat]- otis
etymologie
[editovat]Ze starořeckého ὠτίς (drop), to ze slova οὖς (ucho) + -ίς (dohromady ~ušatý). Srovnej se starořeckým ὦτος (výr).
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod ženský (femininum)
- 3. deklinace (I-kmeny)
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | ōtis | ōtidēs |
| genitiv | ōtidis | ōtidum |
| dativ | ōtidī | ōtidibus |
| akuzativ | ōtidem | ōtidēs |
| vokativ | ōtis | ōtidēs |
| ablativ | ōtide | ōtidibus |
význam
[editovat]související
[editovat]podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský (maskulinum)
- 2. deklinace (o-kmeny)
význam
[editovat]- (v zoologii) dativ množného čísla podstatného jména ōtus (výr) - výrům
- (v zoologii) ablativ množného čísla podstatného jména ōtus (výr)
žemaitština
[editovat]dělení
[editovat]- o-tis
etymologie
[editovat]Z praindoevropského *lewH- (veš). Srovnej s lotyšským uts, litevským nářečním utis, (etymologická časová souslednost nejistá), ututė, s litevským utėlė, s litevskou ~příponou -ùtė̃ či -utìs. Dále srovnej s anglickým louse, bretonským laou, welšským llau, skotským louse, loose, západofríským lûs, nizozemským a afrikánským luis, německým a lucemburským Laus, starořeckým λύω s odvozeninami λῠτ-.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | otis | otio | otē |
| genitiv | otė | otiu | otiu |
| dativ | otiou | otem | otems |
| akuzativ | oti | otio | otius |
| instrumentál | otio | otēs | otēs |
| lokál | otie | otiūs | otiūs |
| vokativ | oti | otio | otē |
význam
[editovat]- (v entomologii) veš