otroctví

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔtrɔt͡stviː]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	otroctví	otroctví
genitiv	otroctví	otroctví
dativ	otroctví	otroctvím
akuzativ	otroctví	otroctví
vokativ	otroctví	otroctví
lokál	otroctví	otroctvích
instrumentál	otroctvím	otroctvími

význam

1. stav nesvobody, v rámci níž je člověk (nazývaný otrokem) považován za něčí majetek
   • Pro nás v Česku je poměrně obtížné pochopit, co je na stereotypu black-face tak odpudivého a zavrženíhodného, protože nemáme historickou zkušenost s otroctvím. Těžko se vciťujeme do toho, že opakováním stereotypů se probouzejí ozvěny otrokářství.
2. (přeneseně) stav, kdy je někdo na něčem závislý (drogy, bohatství atd.)

překlady

1. stav, kdy je někdo považován za něčí majetek

   • angličtina: slavery, serfdom
   • francouzština: esclavage m
   • hornolužická srbština: wotročstwo s
   • italština: schiavitù ž
   • latina: servitus ž
   • němčina: Sklaverei ž
   • polština: niewolnictwo s
   • ruština: рабство s
   • slovenština: otroctvo s
2. poroba, závislost

   • angličtina: servitude, thrall
   • němčina: Knechtschaft ž

související

• otrok
• otrokyně
• otrokářství
• otrokář

externí odkazy

• Článek Otroctví ve Wikipedii
• Téma Otroctví ve Wikicitátech