přízvuk
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpr̝̊iːzvʊk]
dělení
[editovat]- pří-zvuk
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | přízvuk | přízvuky |
genitiv | přízvuku | přízvuků |
dativ | přízvuku | přízvukům |
akuzativ | přízvuk | přízvuky |
vokativ | přízvuku | přízvuky |
lokál | přízvuku | přízvucích |
instrumentál | přízvukem | přízvuky |
význam
[editovat]- důraz na danou slabiku ve slově
- V češtině je přízvuk vždy na první slabice.
- způsob výslovnosti
- Určitě to nebyl Čech, poznala jsem to podle silného cizího přízvuku.
- V Mexiku v taxíku vezu od rychlíku pána, co pospíchá, ptá se na kaktusy, při tom já všimnu si, jak český přízvuk má. Ptám se na Roudnici...[1]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Ivan Mládek: V Mexiku v taxíku