přikazovat

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊ɪkazɔvat]

dělení

• při-ka-zo-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	přikazuji	přikazuješ	přikazuje	přikazujeme	přikazujete	přikazují

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	přikazuj	přikazujme	přikazujte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	přikazoval	přikazovala	přikazovalo	přikazovali	přikazovaly	přikazovala
Trpné	přikazován	přikazována	přikazováno	přikazováni	přikazovány	přikazována

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	přikazuje	přikazujíc	přikazujíce

význam

1. dávat příkaz

překlady

1. dávat příkaz

   • angličtina: order, command
   • francouzština: ordonner, commander
   • latina: imperare
   • němčina: befehlen, anordnen
   • slovenština: prikazovať

synonyma

1. rozkazovat

související

• příkaz
• příkazce
• přikázat

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-10-25]. Heslo přikazovat.