plakač

Možná hledáte płakać.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈplakat͡ʃ]

dělení

• pla-kač

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	plakač	plakače
genitiv	plakače	plakačů
dativ	plakači	plakačům
akuzativ	plakač	plakače
vokativ	plakači	plakače
lokál	plakači	plakačích
instrumentál	plakačem	plakači

význam

1. (žertovně, okazionalismus) nádoba na slzy
   • Neplač, Janku, neplač, koupíme ti plakač, až naplačeš plný, koupíme ti jiný.
   • Panenka se zabudovaným plakačem je ovšem o něco dražší.

související

• plakat
• pláč