Naprostá většina prvků byla v povrchové vrstvě značně poškozena žírem tesaříka krovového a doprovodnou korozivní hnilobou. Z toho důvodu se u většiny prvků nepodařilo odebrat zachovalé podkoří a došlo ke ztrátě okrajových letokruhů.[1]
Když datel, doktor stromů, se vracel z práce domů, tu smrk mu hlásil naštvaně, že prej ho píchá na straně. Ty, poslyš, milý smrku, tebe buď bolí v krku, anebo píchá v podkoří, jsme chudáci my doktoři.[2]
Vhodnou tepelnou izolací základů budovy lze značně omezit tepelné ztráty do podkoří.
Článek Podkoří ve Wikipedii