informovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪnfɔrmɔvat]

dělení

• in-for-mo-vat

sloveso

• nedokonavé i dokonavé
• tranzitivní

varianty

• (zastarale) informovati

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	informuji	informuješ	informuje	informujeme	informujete	informují

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	informuj	informujme	informujte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	informoval	informovala	informovalo	informovali	informovaly	informovala
Trpné	informován	informována	informováno	informováni	informovány	informována

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	informuje	informujíc	informujíce
Minulý	informovav	informovavši	informovavše

význam

1. způsobovat nebo způsobit, že se někdo něco dozví; předat resp. zveřejnit informaci; zvýšit něčí povědomí o něčem
   • Rádi bychom vás informovali o chystané valné hromadě sdružení.
   • O tom nic nevím, zřejmě jsem nebyl náležitě informován.

překlady

1. sdělit

   • angličtina: inform
   • francouzština: informer
   • italština: informare
   • japonština: 伝える
   • latina: certiorem facere
   • němčina: informieren, benachrichtigen
   • nizozemština: informeren, inlichten
   • polština: poinformować
   • ruština: (nedokonavé) оповещать, информировать, извещать, осведомлять;(dokonavé) оповестить, проинформировать, известить
   • řečtina: πληροφορώ
   • slovenština: informovať
   • španělština: enterar, informar
   • švédština: informera

synonyma

1. sdělit, komunikovat, uvést, oznámit, vyrozumět, zpravit

související

• informování
• informační
• informátor
• informace
• dezinformace
• informatika

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český, 2008-03-31, [cit. 2014-01-03]. Heslo informovat.