pouta

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpɔʊ̯.ta]

dělení[editovat]

  • pou-ta

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod střední
  • pomnožné[1]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ pouta
genitiv pout
dativ poutům
akuzativ pouta
vokativ pouta
lokál poutech
instrumentál pouty

význam[editovat]

  1. zařízení k spoutání osoby

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. okovy, želízka, náramky

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod střední

význam[editovat]

  1. genitiv singuláru substantiva pouto
  2. nominativ, akuzativa a vokativ plurálu substantiva pouto

poznámky[editovat]

  1. VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „pouto“, s. 1217.

externí odkazy[editovat]

  • Rozcestník Pouta ve Wikipedii