prďola

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̩ɟɔla]

dělení

• pr-ďo-la

etymologie

Podle Machka slovo prďola (a prďolit, zastarale prdola, prdolit) pravděpodobně nemají navzdory fonetické podobnosti a expresivnímu pr- stejný původ se slovy prdel a prdět, ale jde o vulgární obměnu z trtolit (srov. polské pierdolić, ja pierdolę).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prďola	prďolové
genitiv	prďoly	prďolů
dativ	prďolovi	prďolům
akuzativ	prďolu	prďoly
vokativ	prďolo	prďolové
lokál	prďolovi	prďolech
instrumentál	prďolou	prďoly

význam

1. člověk, který hodně prdí
2. zbabělý člověk
   • „Dej mi to!“ křičel Leo. „Ne, je to moje!“ bránil se Max. „Prďolo!“ „Sralbotko.“ „Hele, vy dva, dávejte pozor, ať nespadnete,“ upozornila je.
3. (zhruběle) člověk, který prdolí
4. (zhruběle) malý člověk, který nevzbuzuje respekt
   • V důsledku toho musel Taighdhg vyrůstat s představou, že jeho pravou matkou i otcem dohromady je celá irská země a její dějiny a že on patří víc k nějakejm prďolům jako Michael Collins nebo Eamon de Valera, než k opravdickejm lidem svý krve, který ho přivedli na svět.
   • Kde je ten prďola, co tady čepuje pivo?!
   • I lidi, kteří jsou spolu padesát let, někdy přepadnou tyhle pocity. Při snídani se kouknou přes stůl a náhle nechápou, co to tady sakra sedí za starýho prďolu.

synonyma

1. prďoch
2. prďoch, zbabělec, šosák, baba, zápecník
3. prdola, brepta, žvanil
4. —

související

• prdolit
• prdět
• prd