putovní

čeština

výslovnost

• IPA: [pʊtɔvɲiː]

dělení

• pu-tov-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní
genitiv	putovního	putovního	putovní	putovního	putovních	putovních	putovních	putovních
dativ	putovnímu	putovnímu	putovní	putovnímu	putovním	putovním	putovním	putovním
akuzativ	putovního	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní
vokativ	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní	putovní
lokál	putovním	putovním	putovní	putovním	putovních	putovních	putovních	putovních
instrumentál	putovním	putovním	putovní	putovním	putovními	putovními	putovními	putovními

význam

1. dopravovaný, cestující z místa na místo
2. předávaný vždy dalšímu nástupci
   • Naše družstvo získalo po pěti slabších letech opět do svého držení putovní pohár.