ráčit
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [raːt͡ʃɪt]
dělení
[editovat]- rá-čit
sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | ráčím | ráčíš | ráčí | ráčíme | ráčíte | ráčí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| rač | račme | račte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | ráčil | ráčila | ráčilo | ráčili | ráčily | ráčila |
| trpné | ráčen | ráčena | ráčeno | ráčeni | ráčeny | ráčena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | ráče | ráčíc | ráčíce |
význam
[editovat]- (zastarale) (ráčit + infinitiv) vyjadřuje zdvořilou nebo uctivou otázku, výzvu
- Aby [vnuk] přece dosáh cíle, děda jme se prosit mile: „Rač zastoupit mne malého, vlož vojínu daru mého.“[1]
- (zastarale, expresivně) chtít, přát si
překlady
[editovat]- angličtina: deign, condescend
- francouzština: daigner
- italština: piacere
- latina: dignari
- chtít
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ ŠTULC, Václav. Vnuk a děd. In BÍLÝ, František. Patery knihy plodů básnických. Telč : Emil Šolc, 1891. Dostupné online. S. 119–120.