ranhojič

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈran.ɦɔ.jɪt͡ʃ]

dělení

• ran-ho-jič

etymologie

Složenina na základě faktu, že ranhojič hojí rány.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ranhojič	ranhojiči
genitiv	ranhojiče	ranhojičů
dativ	ranhojiči / ranhojičovi	ranhojičům
akuzativ	ranhojiče	ranhojiče
vokativ	ranhojiči	ranhojiči
lokál	ranhojiči / ranhojičovi	ranhojičích
instrumentál	ranhojičem	ranhojiči

význam

1. (dříve) kdo léčí na základě oprávnění, zejména rány a zranění
   • Jakmile jsem viděl, že usnul, poslal jsem spat ranhojiče i zpovědníka, jenž bydlil nad mým pokojem. V půl jedenácté jsem sestoupil do člunu. Když jsem doplul do Benátek, šel jsem do krámu a koupil za soldo pořádnou hůl. Pak jsem usedl na práh dveří u vchodu do ulice s náměstí San Paolo. Malý kanál, jenž tekl podél ulice, zdál se mi jako stvořený, abych do něho hodil svého nepřítele. Dnes již není tohoto kanálu.
   • Ranhojič, ranlékař, staroč. chirurg, hl. vojenský

překlady

1. kdo dříve léčil rány

   • angličtina: barber surgeon

synonyma

1. felčar, ranlékař, mastičkář, (v současnosti) léčitel, lékař, chirurg

související

• ranhojičův
• ranhojička
• ranhojičský
• ranhojičství

externí odkazy

• Článek Ranhojič ve Wikipedii
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo ranhojič.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo ranhojič.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo ranhojič.