refléř

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈrɛ.flɛːr̝̊]

dělení[editovat]

  • ref-léř

etymologie[editovat]

Z německého Refler téhož významu.[1] V němčině vzniklo ze substantiva Reffel, což je zdrobnělia z Reff (nůše). Tito obuvníci s povolením opravovat boty totiž nosili svoje nářadí s sebou na zádech.[2]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ refléř refléři
genitiv refléře refléřů
dativ refléři / refléřovi refléřům
akuzativ refléře refléře
vokativ refléři refléři
lokál refléři / refléřovi refléřích
instrumentál refléřem refléři

význam[editovat]

  1. (zastarale) švec specializující se na opravu obnošené obuvi[3]

překlady[editovat]

  1. švec opravující obnošené boty

synonyma[editovat]

  1. (zastarale) příštipkář, flekýř, prták, vetešník,[3] švec vetešní

antonyma[editovat]

  1. (švec vyrábějící nové boty) (zastarale) noviník, novinník, novětník, novotník, novodělník, novědlník, novák

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2021-01-12]. Heslo refléř.
  2. FAJKMAJER, Karl. Skizzen aus Alt-Wien. Wien und Leipzig : Verlag Von Gerlach Und Wiedling, 1914. 77 s. Dostupné online. Kapitola Die Refler, s. 20.
  3. 3,0 3,1 VORÁLKOVÁ, Monika. Vybrané české názvy řemeselse zaměřením na jejich etymologický původ. Brno, 2014 [cit. 2021-01-12]. 71 s. Magisterská. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Helena Karlíková. s. 22-23. . Dostupné online.