Přeskočit na obsah

refléř

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈrɛ.flɛːr̝̊]

dělení

[editovat]
  • ref-léř

etymologie

[editovat]

Z německého Refler téhož významu.[1] V němčině vzniklo ze substantiva Reffel, což je zdrobnělia z Reff (nůše). Tito obuvníci s povolením opravovat boty totiž nosili svoje nářadí s sebou na zádech.[2]

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ refléř refléři
genitiv refléře refléřů
dativ refléři / refléřovi refléřům
akuzativ refléře refléře
vokativ refléři refléři
lokál refléři / refléřovi refléřích
instrumentál refléřem refléři

význam

[editovat]
  1. (zastarale) švec specializující se na opravu obnošené obuvi[3]

překlady

[editovat]
  1. švec opravující obnošené boty

synonyma

[editovat]
  1. (zastarale) příštipkář, flekýř, prták, vetešník,[3] švec vetešní

antonyma

[editovat]
  1. (švec vyrábějící nové boty) (zastarale) noviník, novinník, novětník, novotník, novodělník, novědlník, novák

poznámky

[editovat]
  1. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-01-12]. Heslo refléř.
  2. FAJKMAJER, Karl. Skizzen aus Alt-Wien. Wien und Leipzig : Verlag Von Gerlach Und Wiedling, 1914. 77 s. Dostupné online. Kapitola Die Refler, s. 20.
  3. 1 2 VORÁLKOVÁ, Monika. Vybrané české názvy řemeselse zaměřením na jejich etymologický původ. Brno, 2014 [cit. 2021-01-12]. 71 s. Magisterská. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Helena Karlíková. s. 22-23. . Dostupné online.