rejstřík

čeština

výslovnost

• IPA: [rɛjstr̝̊iːk]

dělení

• rej-s-t-řík

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rejstřík	rejstříky
genitiv	rejstříku	rejstříků
dativ	rejstříku	rejstříkům
akuzativ	rejstřík	rejstříky
vokativ	rejstříku	rejstříky
lokál	rejstříku	rejstřících
instrumentál	rejstříkem	rejstříky

význam

1. zpravidla abecedně uspořádaný seznam, zejména na konci knihy
   • Užitečnou součástí publikace je jmenný rejstřík a rejstřík místních jmen.
2. úředně vedený seznam
   • Abyste se mohl ucházet o tu práci, je potřeba mít čistý trestní rejstřík.
   • V obchodním či živnostenském rejstříku lze najít informace o dotyčné firmě.
3. (v hudbě) soubor tónů stejného zabarvení
   • Představte si, že byste současně uvedli v činnost všechny píšťaly, rejstříky a pedály varhan; byla by to burácející vřava, ale poznali byste v ní dech i rozsah, sílu a ušlechtilost toho nástroje.

překlady

1. seznam

   • angličtina: index, registry
   • francouzština: index m
   • italština: indice m
   • japonština: 記録簿, 記録, 名簿
   • latina: registrum s
   • němčina: Index m, Verzeichnis s
   • ruština: индекс m
2. úředně vedený seznam

   • japonština: -歴, 登記
3. soubor tónů stejného zabarvení (varhany)

   • japonština: 音栓

synonyma

1. index, ukazatel
2. výpis, seznam, registr
3. hlas, registr

související

• rejstříkový