roztržka

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔstr̩ʃka]

dělení

• roz-trž-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	roztržka	roztržky
genitiv	roztržky	roztržek
dativ	roztržce	roztržkám
akuzativ	roztržku	roztržky
vokativ	roztržko	roztržky
lokál	roztržce	roztržkách
instrumentál	roztržkou	roztržkami

význam

1. stav, při kterém dvě či více stran jsou ve vzájemné neshodě

synonyma

1. spor, střet, konflikt

překlady

1. • hornolužická srbština: rozkora ž
   • němčina: Auseinandersetzung

související

• roztrhnout
• roztrhat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-11-22]. Heslo roztržka.