ryk
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈrɪk]
dělení
[editovat]- ryk
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | rýk | ryky |
| genitiv | ryku | ryků |
| dativ | ryku | rykům |
| akuzativ | ryk | ryky |
| vokativ | ryku | ryky |
| lokál | ryku | rycích |
| instrumentál | rykem | ryky |
význam
[editovat]- (básnicky) hlasitý monotónní neartikulovaný zvuk, vydávaný ústy připomínající řev šelem
- Zří, jak jest zdolán, slyší davu plesy, svůj chrapot,jak je stlumen hlučným křikem, jak posměchem je luzy, šklebem, rykem, nah, rozsápán pln kalu v slunci zmírá a pyšný lev bok prackou jemu svírá.[1]
- Toť zářná hodina, kdy hustou travou se žene v cvalu s psů divokých vřavou, ve křiku, ryku, v krvi, lání, děsu a v dešti šípů s lukem nataženým, a v změti vlasů, s prsem obnaženým nezdolná Artemida, úžas lesů![2]
- Pod jasným teď blankytem nebeským Hřímá bouře děsným rykem běsů: Jsou to ryky cizozemských vrahů, Valících se dolinami lesů.[3]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Édouard Pailleron: Před premiérou, v překladu Jaroslava Vrchlického, 1893
- ↑ José-María de Heredia: Honba, překladu Jaroslav Vrchlický, 1893
- ↑ Jan Erazim Vocel: Styr a Slavoj
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-10-02]. Heslo ryk.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-03-02]. Heslo ryk.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-03-02]. Heslo ryk.