druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa servat
Z božského tvaru Svobody, z nejhlubších svatyň Přírody šperk servi nečistý, znič z bludů šláře sledy![1]
Tak víte, co jsem udělal?" "Překazil jste jim to," řekl jsem. "Překazil - to je správný slovo. Napadlo mě: servi z nich ty hadry. Nemaj právo je nosit. A pryč s jejich kůží, nemaj právo vypadat jako moje máma, můj táta, bratři a sestra.[2]
