servus

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Servus.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsɛrvʊs]

dělení[editovat]

  • ser-vus

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ servus servusové
genitiv servusa servusů
dativ servusovi / servusu servusům
akuzativ servusa servusy
vokativ servuse servusy
lokál servusovi / servusu servusech
instrumentál servusem servusy

význam[editovat]

  1. (zastarale, dříve) úřední posel

související[editovat]

citoslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. (hovorově, zastarale) (oblastně) důvěrný nebo vlídný pozdrav

synonyma[editovat]

  1. ahoj, nazdar, (hovorově) čau, zdar

slovní spojení[editovat]

latina[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský (maskulinum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ servus servī
genitiv servī servōrum
dativ servō servīs
akuzativ servum servōs
vokativ serve servī
ablativ servō servīs

význam[editovat]

  1. (v klasické latině) otrok
  2. (ve středověké latině) sluha, služebník

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

němčina[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • ser-vus

citoslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. (rakouská němčina, bavorský výraz) servus, nazdar, ahoj