skříň

čeština

výslovnost

• IPA: [skr̝̊iːɲ],  skříň^{? • info}

dělení

• skříň

etymologie

Vzniklo z latinského scrinium — „pouzdro, krabice, skříň“ přes starohornoněmecké scrini, z nějž odvozeno i německé Schrein.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	skříň	skříně
genitiv	skříně	skříní
dativ	skříni	skříním
akuzativ	skříň	skříně
vokativ	skříni	skříně
lokál	skříni	skříních
instrumentál	skříní	skříněmi

význam

1. uzavíratelný, většinou hranolovitý kus nábytku sloužící k uložení šatstva, knih, nádobí apod.

překlady

1. kus nábytku

   • angličtina: cupboard, closet, wardrobe
   • esperanto: ŝranko
   • finština: kaappi
   • francouzština: armoire ž, (ve zdi) placard m
   • italština: scatola ž
   • latina: arca ž
   • litevština: spinta ž
   • maďarština: szekrény
   • němčina: Schrank m
   • polština: szafa ž
   • slovenština: skriňa ž
   • španělština: armario m
   • velština: cwpwrdd
   • žemaitština: šieps m, šeips m

synonyma

1. almara, kredenc

slovní spojení

• kostlivec ve skříni

související

• skříňový
• skříňka

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-08-11]. Heslo skříň.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Skříň ve Wikipedii