sklonek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sklɔnɛk]

dělení[editovat]

  • sklo-nek

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ sklonek sklonky
genitiv sklonku sklonků
dativ sklonku sklonkům
akuzativ sklonek sklonky
vokativ sklonku sklonky
lokál sklonku skloncích
instrumentál sklonkem sklonky

význam[editovat]

  1. (knižně) konec nějakého období
    • Jest smutný roku sklonek v mlžném hávě, když listí zvadlé vítr honit chvátá, poslední plody, poslední květ dravě když rve a pohřbí pod rubášem bláta.[1]
  2. (řidčeji, zastarale) mírně nakloněná rovina
    • Druhá příčina librace jest sklonek dráhy měsíčné k dráze zemské, jenž něco víc než 5 stupňů obnáší.[2]

poznámky[editovat]

  1. Adam Asnyk: Sonet. Přeložil František Kvapil
  2. Jules Verne: Cesta kolem měsíce