sklonek
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈsklɔnɛk]
dělení
[editovat]- sklo-nek
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | sklonek | sklonky |
| genitiv | sklonku | sklonků |
| dativ | sklonku | sklonkům |
| akuzativ | sklonek | sklonky |
| vokativ | sklonku | sklonky |
| lokál | sklonku | skloncích |
| instrumentál | sklonkem | sklonky |
význam
[editovat]- (knižně) konec nějakého období
- Jest smutný roku sklonek v mlžném hávě, když listí zvadlé vítr honit chvátá, poslední plody, poslední květ dravě když rve a pohřbí pod rubášem bláta.[1]
- (řidčeji, zastarale) mírně nakloněná rovina
- Druhá příčina librace jest sklonek dráhy měsíčné k dráze zemské, jenž něco víc než 5 stupňů obnáší.[2]
poznámky
[editovat]- ↑ Adam Asnyk: Sonet. Přeložil František Kvapil
- ↑ Jules Verne: Cesta kolem měsíce
externí odkazy
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2024-08-19]. Heslo sklonek.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2024-08-19]. Heslo sklonek.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2024-08-19]. Heslo sklonek.
- VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, [cit. 2024-08-19]. Kapitola sklonek.