stolička

čeština

výslovnost

• IPA: [stɔlɪt͡ʃka]

dělení

• sto-lič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stolička	stoličky
genitiv	stoličky	stoliček
dativ	stoličce	stoličkám
akuzativ	stoličku	stoličky
vokativ	stoličko	stoličky
lokál	stoličce	stoličkách
instrumentál	stoličkou	stoličkami

význam

1. malý kus nábytku bez opěradla určený k sezení
   • Seděla jsem na nizoučké stoličce; byla jsem zády o zeď opřena a tak jsem také usnula.
2. zadní zub savců s více kořeny a větší kousací plochou
   • V šestém roce narostou děcku již trvalé stoličky a zuby mléčné počnou vypadávati v tom postupu, jak rostly.
3. (zdrobněle) dětské výkaly
   • Zdravý novorozenec a kojenec krmený mateřským mlékem může mít jednu stolici jednou za 2–4 dny či pět menších stoliček denně nebo může mít „zašpiněno“ v každé plence.

překlady

1. —
2. zub

   • angličtina: molar
   • francouzština: molaire ž
   • italština: molare m
   • němčina: Molar m, Backenzahn m, Mahlzahn m
   • ruština: моляр m
   • španělština: muela ž
3. —

synonyma

1. —
2. (odborně) molár
3. —

související

• stolice
• stůl

slovenština

výslovnost

• IPA: [ˈstɔʎɪt͡ʃka]

dělení

• sto-lič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	stolička	stoličky
genitiv	stoličky	stoličiek
dativ	stoličke	stoličkám
akuzativ	stoličku	stoličky
lokál	stoličke	stoličkách
instrumentál	stoličkou	stoličkami

význam

1. židle

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-04-14]. Heslo stolička.

externí odkazy

• Článek Stolička ve Wikipedii