strašení

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈstraʃɛɲiː]

dělení

• stra-še-ní

podstatné jméno

• rod střední
• slovesné činné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	strašení	strašení
genitiv	strašení	strašení
dativ	strašení	strašením
akuzativ	strašení	strašení
vokativ	strašení	strašení
lokál	strašení	strašeních
instrumentál	strašením	strašeními

význam

1. děj spočívající v tom, že někdo někoho straší; že někdo někomu nahání hrůzu
   • Mám tuto zkušenost z univerzity, z akademické farnosti, z Křesťanské akademie a zejména z rozhovorů s katechumeny a konvertity. Ti očekávají od církve v této době moudré a laskavé orientující slovo, a proto podobné militantní apokalyptické výkřiky a absurdní strašení hrozícím odebíráním a prodáváním dětí a vyhlazovacími tábory v nich vzbuzují pochybnosti, zda církev tohoto typu mohou brát vážně.

překlady

1. vyvolávání strachu

   • angličtina: scaremongering

synonyma

1. děšení, nahánění hrůzy