svévolník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [svɛːvɔlɲiːk]

dělení[editovat]

  • své-vol-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ svévolník svévolníci
genitiv svévolníka svévolníků
dativ svévolníkovi / svévolníku svévolníkům
akuzativ svévolníka svévolníky
vokativ svévolníku svévolníci
lokál svévolníkovi / svévolníku svévolnících
instrumentál svévolníkem svévolníky

význam[editovat]

  1. muž bezohledně prosazující svou vůli
    • Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Žalm 1, 1 (Ekumenický překlad)