vůle
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
dělení[editovat]
- vů-le
etymologie[editovat]
Všeslovanské, odvozeno z praslovanského *vol’a téhož významu. To vychází z indoevropského *u̯el- (chtít, přát si), stejně jako další jeho odvozeniny: litevské valia, německé Wille nebo anglické will téhož významu a lotyšské vaļā (pustit se - přestat se držet; otevřený).[1]
Slovo vůle souvisí také se slovem volný (původně mající svobodnou vůli), které je odvozeno přes praslovanské *vol’ьnъ (volný) od praslovanského předchůdce *vol’a.[2] Od indeoevropského *u̯el- je potom odvozen také předchůdce českého volit, čili praslovanské *voliti (vyjadřovat svou vůli), které tak s *vol’a bezprostředně souvisí.[3] Z indeovropského *u̯el- (chtít, přát si) vychází přes staročeské veleti (přikazovat, radit, chtít) a dále přes praslovanské *velěti (chtít) také slovo velet.[4]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | vůle | vůle |
| genitiv | vůle | vůlí |
| dativ | vůli | vůlím |
| akuzativ | vůli | vůle |
| vokativ | vůle | vůle |
| lokál | vůli | vůlích |
| instrumentál | vůlí | vůlemi |
význam[editovat]
- schopnost vědomě se rozhodovat
- Silou vůle se přinutil ke klidu.
- záměr dosáhnout určitého stavu či cíle
- Poslanci svými podpisy stvrdili svoji společnou vůli navrhnout společného kandidáta na prezidentský úřad.
- Včera se z vůle Nevyššího soudu případem znovu zabýval Obvodní soud pro Prahu 4.[5]
- (v technice) vzdálenost mezi sousedními součástkami, umožňující jejich vzájemný pohyb
- Vůle šroubu ve vyvrtaném otvoru činí asi dvě desetiny milimetru.
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
- —
- —
- (hovorově) vakl
související[editovat]
slovní spojení[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůle“, s. 765.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volný“, s. 759.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volit“, s. 759.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „velet“, s. 743.
- ↑ Mladá fronta DNES, 9. 1 2013. Cit. dle Korpus.cz.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-01-26]. Heslo vůle.
externí odkazy[editovat]
- Monitoring:Citace periodika/přímé vložení
- Monitoring:Citace periodika/periodikum/Mladá fronta DNES
- Monitoring:Audio/1/≡
- Monitoring:Audio/1/⌂.ogg
- Monitoring:Audio/1/Cs-⌂
- Monitoring:Audio/2/≡
- Monitoring:Audio/2/≡ *
- Monitoring:P/1/en
- Monitoring:P/1/fr
- Monitoring:P/1/de
- Monitoring:P/1/sk
- Monitoring:P/1/pl
- Monitoring:P/1/es
- Monitoring:P/1/sv
- Monitoring:P/1/it
- Monitoring:Citace elektronické monografie/datum vydání/(chybný formát)
- Česká substantiva