Z latinského tingō, tingere (namočit, barvit)
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
tinge
|
tinges
|
- odstín (barevný)
- (přeneseně) nádech, příchuť
- Anarchism undoubtedly has a religious tinge. – Anarchismus nepochybně má náboženský nádech. (G. Orwell, Homage to Catalonia, V.)
kategorie
|
tvar
|
infinitiv
|
tinge
|
3. osoba
|
tinges
|
préteritum
|
tinged
|
perfektum
|
tinged
|
vid průběhový
|
tinging
|
- dát nádech, zabarvit
- třetí osoba jednotného čísla indikativu přítomného času slovesa tingere
- druhá osoba singuláru imperativu slovesa tingĕre
- třetí osoba jednotného čísla indikativu prézentu a druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu verba tingir
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
tinge
|
tinges
|
- výr