udělit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊɟɛlɪt]

dělení

• udě-lit

varianty

• (zastarale, knižně) uděliti

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	udělím	udělíš	udělí	udělíme	udělíte	udělí

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	uděl	udělme	udělte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	udělil	udělila	udělilo	udělili	udělily	udělila
Trpné	udělen	udělena	uděleno	uděleni	uděleny	udělena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	uděliv	udělivši	udělivše

význam

1. formálně nebo oficiálně někomu něco poskytnout, darovat, dát k dispozici, zejména právo, výsadu, funkci, určitou moc

synonyma

1. dát, poskytnout, (řidčeji) propůjčit

související

• udělovat
• udělený
• udělení
• udělovaný
• úděl