Přeskočit na obsah

umožnit

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʊmɔʒɲɪt]

dělení

[editovat]
  • umož-nit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas umožním umožníš umožní umožníme umožníte umožní
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
umožni umožněme umožněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné umožnil umožnila umožnilo umožnili umožnily umožnila
trpné umožněn umožněna umožněno umožněni umožněny umožněna
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý umožniv umožnivši umožnivše

význam

[editovat]
  1. učinit možným
    • Situace se zdála beznadějná; až osobní přímluva generálního ředitele umožnila problém vyřešit.

překlady

[editovat]
  1. učinit možným

synonyma

[editovat]
  1. dovolit

antonyma

[editovat]
  1. znemožnit

související

[editovat]

poznámky

[editovat]