vinden

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪndə(n)]  vinden^{? • info}

etymologie

Ze středoholandštiny, kde přes staroholandské findan z předpokládaného pragermánského *finþaną. Takto příbuzné např. s německým finden nebo anglickým find.

sloveso

• silné
• tranzitivní
• s odlučitelnou předponou

časování

kategorie	tvar
infinitiv	vinden
1. osoba	vind
3. osoba	vindt
množné číslo	vinden
préteritum	vond
prét. množ. č.	vonden
perfektum	gevonden

význam

1. najít, nalézt
   • We hebben een nieuwe woning gevonden. – Našli jsme (si) nový byt.
2. shledat, domnívat se, připadat
   • Jouw zus lijkt niet op je ouders. — Nee, ik vind dat ze het meest op onze grootmoeder lijkt, de moeder van onze vader. – Tvoje sestra se nepodobá vašim. - Ne, myslím, že nejvíc je po naší babičce, matce tatínka.

synonyma

1. aantreffen
2. bedenken

související

• vindbaar
• uitvinden
• vinder
• bevinden
• plaatsvinden
• vindster
• ondervinden
• hervinden
• terugvinden
• leuk vinden
• goedvinden