vléct

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vlɛːt͡st]

varianty[editovat]

dělení[editovat]

  • vléct

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas vleku / vleču vlečeš vleče vlečeme vlečete vlekou / vlečou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vleč vlečme vlečte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vlekl vlekla vleklo vlekli vlekly vlekla
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný vleka / vleče vlekouc / vlečíc vlekouce / vlečíce

význam[editovat]

  1. táhnout za sebou, zejména po zemi, sněhu apod. - často je v podtextu, že jde o něco namáhavého příp. nešetrného
    • Pohřeb: Černý vůz vlečou a slzy tečou...[1]
    • Přivázali ho za nohy na ocas kobyle, blátem, kamením ho vlekli, přežalostná chvíle![2]

překlady[editovat]

  1. táhnout za sebou

synonyma[editovat]

  1. táhnout, smýkat

antonyma[editovat]

  1. tlačit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Buty: Nad stádem koní, album Kapradí, 1999 - s drobnou do kontextu uvádějící úpravou
  2. Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra/Testament Perunův