voertuig

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈvuːr.tœy̯x], [ˈfuːr.tœy̯x]  voertuig^{? • info}

etymologie

Kompozitum složené ze základů voeren ― vodit, vést, řídit (které z předpokládaného pragermánského *fōrijaną) a tuig ― věc, cajk, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *teugą či *tiugiją. Srovnej zejména německé Fahrzeug ― vozidlo, dále také např. anglické toy.

podstatné jméno

• rod střední
• slovesné

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	voertuig	voertuigen

význam

1. vozidlo, kolový dopravní prostředek

synonyma

1. vehikel, vervoermiddel

související

• brandweervoertuig (požárnické, hasičské)
• pantservoertuig (obrněné)
• voertuigbeheersing (ovládání vozidla)
• luchtkussenvoertuig (vznášedlo)
• voertuigsnelheid (rychlost vozidla)
• hulpverleningvoertuig
• voertuigindustrie (automobilový průmysl)
• voeren (vést, řídit, vodit)
• werktuig (nástroj)
• voertuigje (vozidélko)
• rijtuig (vagón, vozidlo)
• voertuigverlichting (osvětlení vozidla)
• speeltuig (hračka, prolézačka, dovádědlo)
• vaartuig (plavidlo)
• zintuig (čidlo; smyslový orgán)
• vliegtuig (letadlo)
• spoorvoertuig (sportovní v.)
• amfibievoertuig (obojživelné)
• motorvoertuig (motorové)