vozíček
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [vɔziːt͡ʃɛk]
dělení
[editovat]- vo-zí-ček
etymologie
[editovat]Zdrobnělina od vozík a vůz, majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, původem z praslovanského *vozъ, které pochází z indoevropského *u̯oǵho- odvozeného od *u̯eǵh- („vézt“).[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | vozíček | vozíčky |
| genitiv | vozíčku | vozíčků |
| dativ | vozíčku | vozíčkům |
| akuzativ | vozíček | vozíčky |
| vokativ | vozíčku | vozíčky |
| lokál | vozíčku | vozíčcích / vozíčkách |
| instrumentál | vozíčkem | vozíčky |
význam
[editovat]- (zdrobněle) vozík
související
[editovat]slovenština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [voziːt͡ʃɛk]
etymologie
[editovat]Zdrobnělina od vozík a voz, majícího ekvivalenty ve všech slovanských jazycích, původem z praslovanského *vozъ, které pochází z indoevropského *u̯oǵho- odvozeného od *u̯eǵh- („vézt“).[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | vozíček | vozíčky |
| genitiv | vozíčka | vozíčkov |
| dativ | vozíčku | vozíčkom |
| akuzativ | vozíček | vozíčky |
| lokál | vozíčku | vozíčkoch |
| instrumentál | vozíčkom | vozíčkami |
význam
[editovat]- (zdrobněle) vozík
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůz“, s. 725.