vozíčkář

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɔziːt͡ʃkaːr̝̊]

dělení[editovat]

  • vo-zíč-kář

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ vozíčkář vozíčkáři
genitiv vozíčkáře vozíčkářů
dativ vozíčkáři / vozíčkářovi vozíčkářům
akuzativ vozíčkáře vozíčkáře
vokativ vozíčkáři vozíčkáři
lokál vozíčkáři / vozíčkářovi vozíčkářích
instrumentál vozíčkářem vozíčkáři

význam[editovat]

  1. ten kdo jezdí s vozíkem[1]
    • V jedné takové příhradě sedělo sedm osob po zemi; otec nádenník, žena nosička, zpukřelý otec nádenníkův, bývalý vozíčkář, a čtvero pěkných větviček matky nosičky, dva zrzouni kluci vedle dvou křivohledých holek.[2]
  2. tělesně postižená osoba na invalidním vozíku[3]
    • Dvaadvacetiletý přerovský vozíčkář Jiří Mára je zřejmě prvním Čechem upoutaným na invalidní vozík, jenž procestoval se svým otcem během pěti let všechny obydlené světadíly.[4]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2012-12-18]. Heslo vozíčkář.
  2. Josef Kajetán Tyl: Knihař vlastenec
  3. SOCHOVÁ, Zdeňka; POŠTOLKOVÁ, Běla. Co v slovnících nenajdete : Novinky v současné slovní zásobě : Část 7. Naše řeč, 1995, roč. 78, čís. 4, s. 172. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  4. Křížem krážem. Mladík na vozíku jako první procestoval svět, tyden.cz 10. 10. 2011