vykopnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪkɔpnɔʊ̯t]

dělení

• vy-kop-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému vykopávat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vykopnu	vykopneš	vykopne	vykopneme	vykopnete	vykopnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vykopni	vykopněme	vykopněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vykopl / vykopnul	vykopnula / vykopla	vykoplo	vykopli / vykopnuli	vykoply / vykopnuly	vykopnula / vykopla
trpné	vykopnut	vykopnuta	vykopnuto	vykopnuti	vykopnuty	vykopnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vykopnuv	vykopnuvši	vykopnuvše

význam

1. dostat ven ze země motykou nebo podobným nástrojem
   • vykopnout bramboru
2. vypudit, vyhnat úderem nohy ( - jedním kopnutím)
   • vykopnout míč z pokutového území
3. rozrazit nohou násilně něco uzamčeného či zavřeného, zejména dveře
   • „Promiňte, spletli jsme se,“ slyšela žena od policistů, kteří jí vykopli dveře
   • Násilníci vykopli dveře bytu a vrhli se na nájemníka
4. (v obecném jazyce, hovorově, expresivně) donutit, přimět někoho, aby opustil nějaké ohraničené místo
   • Vzhledem k tomu, že neměl pozvánku, tak ho odtamtud zas hezky rychle vykopli.
   • Itálie vře. Vykopněte Berlusconiho, křičí opozice.

fráze a idiomy

• vykopnout výše
• vykopnout na teplé místo

související

• výkop
• vykopnutí
• vykopat
• vykopávka