vyprovokování

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɪprɔvɔkɔvaːɲiː]

dělení[editovat]

  • vy-pro-vo-ko-vá-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • verbální substantivum

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ vyprovokování vyprovokování
genitiv vyprovokování vyprovokování
dativ vyprovokování vyprovokováním
akuzativ vyprovokování vyprovokování
vokativ vyprovokování vyprovokování
lokál vyprovokování vyprovokováních
instrumentál vyprovokováním vyprovokováními

význam[editovat]

  1. (vyprovokování koho) přinucení k něčemu vydrážděním
  2. (vyprovokování čeho) podnícení

synonyma[editovat]

  1. rozdráždění, vydráždění, popuzení, rozčílení
  2. vyvolání, podnícení, způsobení, rozdmýchání

antonyma[editovat]

  1. uklidnění, zmírnění
  2. zastavení, uklidnění, zmírnění, ukonejšení

související[editovat]