zapalovač

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [zapalɔvat͡ʃ]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ zapalovač zapalovače
genitiv zapalovače zapalovačů
dativ zapalovači zapalovačům
akuzativ zapalovač zapalovače
vokativ zapalovači zapalovače
lokál zapalovači zapalovačích
instrumentál zapalovačem zapalovači

význam[editovat]

  1. pomůcka pro zapalování plynem
    • Podej mi zapalovač.

překlady[editovat]

  1. pomůcka pro zapalování

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ zapalovač zapalovači
genitiv zapalovače zapalovačů
dativ zapalovači / zapalovačovi zapalovačům
akuzativ zapalovač zapalovače
vokativ zapalovači zapalovači
lokál zapalovači / zapalovačovi zapalovačích
instrumentál zapalovačem zapalovači

význam[editovat]

  1. člověk, který něco zapaluje
    • Flamen (lat., česky asi: zapalovač obětí) byl kněz výhradně jednotlivého božstva, v republikánské době jmenovaný a inaugurovaný od nejvyššího pontifika.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Flamen. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1895. s:Ottův slovník naučný/Flamen Díl 9, s. 283.