zapalovač

čeština

výslovnost

• IPA: [zapalɔvat͡ʃ]

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zapalovač	zapalovače
genitiv	zapalovače	zapalovačů
dativ	zapalovači	zapalovačům
akuzativ	zapalovač	zapalovače
vokativ	zapalovači	zapalovače
lokál	zapalovači	zapalovačích
instrumentál	zapalovačem	zapalovači

význam

1. pomůcka pro zapalování plynem
   • Podej mi zapalovač.

překlady

1. pomůcka pro zapalování

   • angličtina: lighter
   • francouzština: briquet m
   • němčina: Feuerzeug s
   • polština: zapalniczka ž
   • ruština: зажигалка ž
   • řečtina: αναπτήρας m

související

• zapalovat
• zapálit

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zapalovač	zapalovači
genitiv	zapalovače	zapalovačů
dativ	zapalovači / zapalovačovi	zapalovačům
akuzativ	zapalovač	zapalovače
vokativ	zapalovači	zapalovači
lokál	zapalovači / zapalovačovi	zapalovačích
instrumentál	zapalovačem	zapalovači

význam

1. člověk, který něco zapaluje
   • Flamen (lat., česky asi: zapalovač obětí) byl kněz výhradně jednotlivého božstva, v republikánské době jmenovaný a inaugurovaný od nejvyššího pontifika.

související

• zapalovačka
• zapalovat
• zapálit