zoufalkyně
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [zɔʊ̯falkɪɲɛ]
dělení
[editovat]- zou-fal-ky-ně
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | zoufalkyně | zoufalkyně |
| genitiv | zoufalkyně | zoufalkyň / zoufalkyní |
| dativ | zoufalkyni | zoufalkyním |
| akuzativ | zoufalkyni | zoufalkyně |
| vokativ | zoufalkyně | zoufalkyně |
| lokál | zoufalkyni | zoufalkyních |
| instrumentál | zoufalkyní | zoufalkyněmi |
význam
[editovat]- žena, která je nebo se jeví jako zoufalá
- V zastrčené komoře matčiny hospody si záměrně vzala vražednou dávku kokainu. Tělo objevila máma po čtrnácti dnech. Na lístku na rozloučenou stálo: "Nesnesu pocit, že jsem tlustá holohlavá zoufalkyně. Nemůžu už dál žít a nenávidět se.[1]
- Optá-li se mě - jak je jejím zvykem - v Perlové ulici jistá zoufalkyně: "Pane, nemáte chuť na něco hezkýho?", mohu si pouhým pohledem snadno zjistit, že široko daleko nic "hezkýho" není, i kdybych byl sotva ochmýřený jinoch.[2]