zoufalec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzɔʊ̯falɛt͡s]

dělení

• zou-fa-lec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zoufalec	zoufalci
genitiv	zoufalce	zoufalců
dativ	zoufalci / zoufalcovi	zoufalcům
akuzativ	zoufalce	zoufalce
vokativ	zoufalče	zoufalci
lokál	zoufalci / zoufalcovi	zoufalcích
instrumentál	zoufalcem	zoufalci

význam

1. ten, kdo se jeví nebo je zoufalým; ten, koho mluvčí považuje za zoufalého
   • Kdo byl na vojně, ví, co to znamená, těm šťastnějším jen lehce nastíním: Škrábání erteplí probíhalo v jakémsi kumbále pod schody do kuchyně, kde nebylo topení, o teplé vodě ani nemluvě. Navíc, vždy rozbitým okénkem, dovnitř táhlo, což promrzlým zoufalcům shrbeným nad kýbly se studenou vodou nikterak nepřidalo. Šestice mučedníků pak měla za úkol sadou velmi tupých nožů oškrábat asi tunu erteplí pro celý útvar, přičemž byla navíc vystavena hrubému psychickému mučení, neboť po celou dobu na ně z rohu shlížela zcela nová automatická škrabka.
   • Sobotka je bezpáteřní zoufalec.
   • Tahle skutečnost ho uvrhla do ještě větší deprese, protože vše svědčilo o tom, že bude v životě jen voyeurem, břídilem, zoufalcem na chvostě pelotonu. Přesně jak to řekla Madeleine — nebyl chlap.
2. člověk, který je ze zoufalství připraven učinit cokoli
   • ODS koaličně nadává Kalouskovi: Zoufalče, ztrácíš voliče a říkáš nesmysly.
   • Kosciuszko vytasil šavli, bodl koně do slabin a vrhl se do nejprudšího boje. Smrtelný nápor je strašlivý. První ruské řady zděšeně ustupují. Ale útok se brzy mění v divokou rvačku zoufalců, odhodlaných draze prodat svůj život. Umlkají poslední strašlivé výkřiky. Těžce zraněný Kosciuszko padá z koně. Ale polský prapor stále ještě vlaje.

synonyma

1. loser
2. desperát

související

• zoufalcův
• zoufalkyně
• zoufalecký
• zoufat