dásnice

čeština

výslovnost

• IPA: [daːsɲɪt͡sɛ]

dělení

• dás-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dásnice	dásnice
genitiv	dásnice	dásnic
dativ	dásnici	dásnicím
akuzativ	dásnici	dásnice
vokativ	dásnice	dásnice
lokál	dásnici	dásnicích
instrumentál	dásnicí	dásnicemi

význam

1. (v jazykovědě, zastarale) souhláska vznikající opřením nebo dotykem špičky jazyka o dásně

překlady

1. dásňová souhláska

   • angličtina: alveolar
   • francouzština: alvéolaire ž
   • němčina: Alveolar m, Alveolarlaut m

synonyma

1. dásňová souhláska; alveolára

související

• předodásnice