dítě

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟiːcɛ]
•  dítě^{? • info}

dělení

• dí-tě

podstatné jméno

• rod střední v singuláru
• rod ženský v plurálu

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	dítě	děti
genitiv	dítěte	dětí
dativ	dítěti	dětem
akuzativ	dítě	děti
vokativ	dítě	děti
lokál	dítěti	dětech
instrumentál	dítětem	dětmi

význam

1. nedospělý člověk
   • Je ještě dítě.
2. potomek
   • Má šest dětí, dvě z nich už jsou dospělé.
3. (přeneseně) dílo
   • Má ke své firmě velmi osobní vztah, je to vlastně jeho dítě.

překlady

nedospělý člověk

• angličtina: child ^(en)
• esperanto: infano ^(eo)
• finština: lapsi ^(fi)
• francouzština: enfant ^(fr) m
• grónština: meeraq ^(kl)
• italština: bambino ^(it) m
• japonština: 子 ^(ja), 子供 ^(ja), 児童 ^(ja)
• latina: infans ^(la) m
• litevština: vaikas ^(lt) m
• lotyština: bērns ^(lv)
• němčina: Kind ^(de) s
• polština: dziecko ^(pl) s
• portugalština: criança ^(pt) ž
• ruština: ребёнок ^(ru) m
• řečtina: παιδί ^(el) s
• skotština: bairn ^(sco)
• slovenština: dieťa ^(sk) s
• slovinština: otrok ^(sl) m
• staroslověnština: чѧдо ^(cu) s
• španělština: (malé) niño ^(es) m, niña ^(es) ž
• žemaitština: vāks ^(sgs) m

synonyma

1. děcko
2. potomek, ratolest
3. —

související

• dětský
• dětinský
• dítko
• děťátko