dokončit

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔkɔntʃɪt]
•  dokončit^{? • info}

dělení

• do-kon-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	dokončím	dokončíme
2.	dokončíš	dokončíte
3.	dokončí	dokončí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	dokončeme
2.	dokonči	dokončete
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	dokončil	dokončili
mužský neživotný		dokončily
ženský	dokončila
střední	dokončilo	dokončila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	dokončen	dokončeni
mužský neživotný		dokončeny
ženský	dokončena
střední	dokončeno	dokončena

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	dokončiv	dokončivše
ženský	dokončivši
střední

význam

1. provést všechny zbývající části
   • Vrátili se do práce, aby dokončili započaté dílo.

překlady

provést všechny zbývající části

• angličtina: finish ^(en), complete ^(en), accomplish ^(en)
• francouzština: terminer ^(fr), finir ^(fr)
• italština: terminare ^(it), finire ^(it), compiere ^(it),
• maďarština: megszüntet ^(hu)
• němčina: beenden ^(de)
• slovenština: dokončiť ^(sk)
• srbština: завршити ^(sr)

synonyma

1. ukončit, skončit, dohotovit, dovršit, dodělat

antonyma

1. zahájit, načít

související

• končit
• skončit
• dokončení
• dokončený
• dokončovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2012-04-10]. Heslo dokončit.