elf

Možná hledáte Elf.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɛlf]

dělení

• elf

etymologie

Z anglického elf se do češtiny a dalších jazyků rozšířilo překlady děl Shakespeara a Miltona.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elf	elfové
genitiv	elfa	elfů
dativ	elfovi	elfům
akuzativ	elfa	elfy
vokativ	elfe	elfové
lokál	elfovi	elfech
instrumentál	elfem	elfy

• Tvar elfi v nominativu a vokativu plurálu (1. a 5. pádu množného čísla) je užíván jako hovorový.

  A slyšel jsem, že se elfi stěhujou na západ.

význam

1. (v germánské mytologii) přírodní duch, skřítek s magickými schopnostmi, které může užívat ku prospěchu nebo ke škodě lidí

překlady

přírodní duch, skřítek

• angličtina: elf ^(en)
• francouzština: elfe ^(fr) m
• němčina: Elf ^(de) m
• polština: elf ^(pl) m
• ruština: эльф ^(ru) m
• slovenština: elf ^(sk) m

související

• elfí, elfský

angličtina

výslovnost

• IPA: [ɛlf]

etymologie

Pochází ze staroanglického ælf, popř. ylf. Slovo bylo poprvé zmíněno v básni Beowulf v plurálu ylfe.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elf	elves

význam

1. elf

němčina

výslovnost

• IPA: [ɛlf]
•  elf^{? • info}

číslovka

význam

1. jedenáct

slovenština

výslovnost

• IPA: [ɛlf]

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	elf	elfi
genitiv	elfa	elfov
dativ	elfovi	elfom
akuzativ	elfa	elfov
lokál	elfovi	elfoch
instrumentál	elfom	elfmi/elfami

význam

1. (v germánské mytologii) přírodní duch, skřítek s magickými schopnostmi, které může užívat ku prospěchu nebo ke škodě lidí

související

• elfský
• elfka