duch

čeština

výslovnost

• IPA: [dʊx]

dělení

• duch

etymologie

• Ekvivalenty lze nalézt ve všech slovanských jazycích. Původní význam byl dech, pochází z praslovanského *duchъ odvozeného z indoevropského *dheu- („vanout, dýchat“).

podstatné jméno

• rod mužský neživotný i životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	duch	duchové
genitiv	ducha	duchů
dativ	duchu / duchovi*	duchům
akuzativ	ducha	duchy
vokativ	duchu	duchové
lokál	duchu / duchovi*	duších / duchách
instrumentál	duchem	duchy

Poznámka: * tvar duchovi se používá, pokud jde o rod životný (tj. u bytostí).

význam

1. myšlení, vědomí, obecně netělesné vlastnosti člověka
   • Už je zase duchem nepřítomen.
   • V duchu jsem si ještě jednou prošel, co mám říkat.
   • V duchu se smál jeho pošetilosti.
   • Na horách prospíval na těle i na duchu.
   • Byl sice vzezření nehezkého, avšak vynikal duchem.
2. nadání, mimořádné schopnosti k něčemu
   • Měl výborného obchodního ducha.
3. člověk s mimořádnými schopnostmi, nadaný člověk
   • Byl vůdčím duchem celé akce.
   • V salónu Berty Zuckerkandlové se stýkali přední duchové rakouské kultury.
4. podstata, povaha, výrazné vlastnosti, či hlubší smysl něčeho
   • V umění se odráží duch doby.
   • Vážení přátelé, před rokem zvítězil svobodymilovný duch našich národů nad násilím a totalitou.
   • Jeho chování bylo v rozporu s duchem zákona, přestože se proti jeho liteře neprovinil.
5. (smyšlená) nadpřirozená bytost, nejčastěji bez fyzického těla, která je obvykle pozůstatkem zemřelého člověka
   • Věříš na duchy?
   • Trápil ho zlý duch.
   • Včera v noci jsme vyvolávali duchy.
   • My nejsme strašidla, my jsme duchové.
6. (v křesťanství) jedna ze tří částí člověka, která je dána od Boha a je nesmrtelná
   • Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
7. (obvykle v množném čísle) větry
   • Cítíš to taky? Někdo tady pouští duchy.

překlady

jedna ze tří částí člověka

• angličtina: spirit ^(en), soul ^(en), ghost ^(en)
• francouzština: esprit ^(fr) m
• latina: anima ^(la) ž, animus ^(la) m
• němčina: Geist ^(de) m
• portugalština: spírito ^(pt) m
• ruština: дух ^(ru) m
• slovenština: duch ^(sk) m
• španělština: espíritu ^(es) m, ánimo ^(es) m

synonyma

1. mysl, duše
2. nadání, důvtip
3. osobnost
4. povaha, ráz
5. přízrak, strašidlo
6. –
7. prd

související

• duše
• duchovní, duchovitý
• duchovenstvo
• duchař, duchařka, duchařit, duchařství

slovní spojení

• hodina duchů
• Duch svatý

fráze a idiomy

• být, chodit jako bez ducha – vypadat unaveně, zničeně
• být mdlého ducha – nebýt příliš bystrý
• chodit, plížit se jako duch – chodit velmi tiše, nepozorovaně
• nebýt duchem přítomen; být duchem jinde – nedávat pozor, nevnímat, co se kolem děje
• Nevěř na duchy – Nemáš pravdu! Nevěř tomu!
• poklesnout na duchu – ztratit odhodlání, odvahu
• vypustit ducha – (zastarale) zemřít
• vyvolávat duchy – (přeneseně) strašit předčasně něčím, co by se mohlo stát

přísloví, úsloví a pořekadla

• Ve zdravém těle zdravý duch.