klima
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] dělení
- kli·ma, mn. kli·ma·ta
[editovat] podstatné jméno
- rod střední
[editovat] skloňování
podle vzoru „město“ kromě 2. a 6. pádu jednotného čísla, kde je koncovka -u podle mužského vzoru „hrad“
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | klima | klimata |
| genitiv | klimatu | klimat |
| dativ | klimatu | klimatům |
| akuzativ | klima | klimata |
| vokativ | klima | klimata |
| lokál | klimatu | klimatech |
| instrumentál | klimatem | klimaty |